Ukradená Bára-otec píše Báře a Ježíškovi
Také mu poslali dopisy poštou na adresu na Boží Dar, odkud vždy také něco dostanou. Starší děti vědí,že ty dárky potom koupí tatínek nebo maminka ,ale psát o ně Ježíškovi se jim líbí. Ondra si napsal o hasiče Sama,policejní stanici,o lyže a klarinet. Potom viděl jěště ve Vídni krásnou dětskou kytaru tak ji tam honem také připsal. Tomáš si potom napsal o snowboard,boty a všechno co potřebuje k lyžařskému výletu, on už si na policajty nehraje. Také si napsal o teleskop,protože se teď dal na hvězdářství.
Nevím jestli také ty jsis o něco napsala,mě zatím Ježíšek nic netelefonoval. Poslední Vánoce si nejvíce chtěla psa a toho jsi také dostala,bohužel ho teď tam kde jsi nemůžeš mít,za to já ale nemůžu. Jako nemůžu ani za to že jsi teď už tak dlouho ve Dvoře Králové a chodíš zase do jiné školy. I já jsem si psal také Ježíškovi,ale kdy to bylo naposled to už vůbec nevím. Dospělí kteří se mají rádi si Ježíškovi už nepíšou, ale někdy si říkají co by si přáli, nebo se ptá tatínek maminky nebo obráceně, co by jim Ježíšek měl přinést,protože chlapi jsou často neohrabaní a vůbec neví co by měli svojí manželce za to že se o ně stará, vaří, žehlí a uklízí po nich, koupit. To ženy jsou šikovnější a vědí skoro vždy, co by manžel, tatínek jejich dětí mohl potřebovat. Ponožky skoro nikdy nechybí, také šála nebo čepice, něco na holení a kutilové jako je tvůj táta dostanou třeba novou vrtačku.
Letos jsem se rozhodl napsat Ježíškovi po dlouhé době také já. Napsal jsem mu, že si přeju, aby se Bára ke svému tatínkovi a nyní i Silvě vrátila.
Ježíšek mi krátce telefonoval a ptal se mě proč jseš v dětském domově a proč se ke mně nechceš vrátit. Řekl jsem mu , že to nevím. Že si ale myslím,že ti maminka s babičkou něco naslibovaly,což hlavně maminka potom nesplnila,ale ty si myslíš že ji asi nesmíš zradit. Také babička ti slibuje věci,které nemůže splnit,ale ani tu ty nehceš zklamat.
Ve svém dopise Ježíškovi jsem napsal, že jsem ti nic neudělal,což ty dobře víš. Maminka s babičkou tě navedly abys dělala věci,které nejsou hezké. Říkáš o tatínkovi,že na tebe křičel,ty teď křičíš když tatínka vidíš a děláš že se ho bojíš.Dobře víš,že jsi se tatínka nemusela nikdy bát,ale že jsi se bála někdy maminky. Jistě se pamatuješ na tu vichřici,když jsme byli na Hradě, maminka se ti ztratila v hospodě a ty jsi za mnou přiběhla a plakala a byla potom ráda, že jsem s tebou maminku nakonec našel.
Jistě jsi také nezapomněla na to, že jsem tě o prázdninách a svátcích vozil za babičkou a ona neměla žádný důvod tě od tatínka s maminkou odvézt.
Tatínek ti nemůže slíbit nic jiného, než že bude všechno jako bylo když se k němu vrátíš, jenom to bude o to lepší ,že s námi bude teď Silva.
Ty ale dobře víš, že Silva zůstane pro Ondru a Tomáše maminkou a pro tebe bude kamarádkou, tetou, tou ženou kterou jsi chtěla mít vedle sebe a tak trochu i tou maminkou, jak to tak bývá, když se rodiče rozvedou a pak si vezmou zase někoho jiného.
Nejdůležitější pro tebe bude,že budeš mít pořád někoho, kdo ti ve všem poradí, pomůže s úkoly a když bude mít čas, bude si s tebou hrát a nebo něco kutit, jak říká Tomáš vytvářet. Ty víš že tatínek má pěknou dílnu,která pořád čeká na to,aby jsi v ní s tátou a Tomášem dodělala to divadlo, pro které tatínek už udělal celou školu s nábytkem pro pečopky. Protože ale tatínek musí pořád psát nějaké dopisy soudu nemá teď čas také pro ty pečopky napsat nějakou hru,třeba o Báře, která ze školy utekla,schovávala se u babičky a potom se do té školy zase vrátila. Ty přeci víš,že tatínek by to napsat uměl, protože on je písmák a myslí si, že i ty budeš jednou umět psát.
Že tě Silva má ráda víš také a že oproti babičce a dědovi, který sedí pořád u televize a také i oproti tatínkovi, který pořád čte ale má i dílnu kde kutí, je Silva „pružinka“ se kterou se dá všechno dělat, třeba i lézt po stromech nebo když se setmí dojít si na pole něco „vypůjčit“. Naposled si tam byla „půjčit“ s Oksanou a klukama dýně ,které potom doma vydlabaly a na Haloween s nima strašily tátu.
Nakonci dopisu ti chci napsat, že se na tebe nezlobím, že vím že za nic nemůžeš,nic ti nebudu vyčítat a o tom co bylo nebudu mluvit,jako to bylo to odpoledne a večer,když tě máma u mě nechala a jela za nějakým pánem do Prahy.
Líbám tě objímám a přeju si se Silvou aby jsi se vrátila a bylo všechno jako je to v pohádkách a v televizi, když na konci všechno dobře dopadne.
Zdraví tě tatínek, Silva a kluci.
Jan Hulik
,,děti neberem"
,,Pane doktore moc Vás prosím, jestli by jste se mohl podívat mým dětem na zoubky,, řekla mi paní z Kaplice do telefonu. Šel jsem kolem sestřičky Elišky, když řešila problém maminky dvou a tříletého dítěte,
Jan Hulik
ČT-24 pátek, 06.10. Devadesátka ve 20:07 ,,O zubech a Červené Karkulce.“
Všichni známe tu pohádku. Nejsou zubaři. Nejsou už dlouho a nikdo neví proč. Je to jako s těmi černými dírami v naší galaxii nebo pánem Bohem na nebi, který je nebo není, podle toho, kdo na co věří.
Jan Hulik
Jindřišky punčochy
Punčochy nejsou výlučně ženská část odívání jako podprsenka, ale beze sporu jsou sexy, i když běžně k vidění jsou jen částečně. Zajímavé je, že punčochy přivedli do módy muži.
Jan Hulik
Potkali se u Kolína
Stalo se tak 12.12.2022 v týdeníku Respekt. Samotní tvůrci obálky jmenovaného časopisu si jistě neuvědomili, jaký se jim povedl v den vydání mnohovýznamový legrační a zároveň ironický obrázek
Jan Hulik
O Maturitě dříve a nyní
Kdy jsem si v emigraci po čtyřicítce uvědomil, že jsem vlastně studoval jen ve snaze vyrovnat se svému staršímu bratrovi, kterému jako chlapci se samými jedničkami matka nadržovala
Jan Hulik
Můj poslední dopis Vám
Evžene, já mluvím k Vám a zdá se, že slova má nic nezmění, v Čase našem, posledního možného zvonění.
Jan Hulik
Mimozemšťané
je jistě úsměvné, jak říkává náš president ad. akta, že bymezinámi mohli žít. A přece je to pravda a jsou jich miliony. A je také možné že nás zničí, protože se to již jednou mohlo stát.
Jan Hulik
Otevřený dopis ministru práce a sociálních věcí (MPSV) panu Ing. Marianu Jurečkovi.
Vážený pane ministře, dne 17. prosince 2021 jste se stal ministrem MPSV České Republiky. K resortu Vašeho ministerstva patří :
Jan Hulik
Otevřený dopis
svého času jsme žili ve stejném městě dost blízko vedle sebe. Já v ulici Krčínově u Západní školy. Vy v ulici jiné někde tam za Labem.
Jan Hulik
Podvodnice žaluje
Katastrofální poměry stomatologie v České Republice dospěly dnes tak daleko, že se nelékaři, vlastníci zubních ordinací, ne vždy podvodníci, potom ale jiným šmejdům podobní, mohou dnes prezentovat zoufalým českým občanům,
Jan Hulik
Dnes před volbami.
Všechno se děje dnes. Vyžehlit prádlo, dát nádobí do myčky, vyndat nádobí z myčky, dát děti spát, vyměnit pár slov s manželem a ujistit se o tom, že se nic nestane
Jan Hulik
Stomatologie po Česku, po druhé.
Není to tak dlouho, bylo to za mého krátkého nynějšího působení v Budějovicích, když se mě jeden pacient ptal, kolik stojí to nastřelení jednoho implantátu.
Jan Hulik
Stomatologie po Česku
Ti starší jako jsem já si budou jistě pamatovat na italskou komedii ,,Rozvod po italsku“ s Marcellem Mastroiannim v hlavní roli z doby, kdy rozvod v Italii nebyl možný.
Jan Hulik
Jak najít tu správnou ženu ?
Nejlepší způsob jak najít tu správnou ženu je, ji nehledat. Jinak se může stát, že hledáte houby, když nerostou, nebo chytáte ryby, když neberou.
Jan Hulik
Modlitba za Karla Gotta,
zdá se, že není co dodat. Myslím ale, že v převážně ateistickém a pochybovačném Česku něco ano. Určitě se nebudu mýlit v tom,
Jan Hulik
Spasitel.
Největším nepřítelem lidstva je jedinec, který chce toto lidstvo spasit. Je tomu opravdu tak? Není, protože ti nejvýznamnější samozvaní spasitelé lidstva byli dva.
Jan Hulik
Kapitulanti
V souvislosti se zatím generálním ústupem státních zástupců, jinak státních žalobců, týkajícího se tzv. kausy ,,Čapí hnízdo," uhozené ,,restaurace" a naprosto uhozené dotace pro velikášský architektonický výmysl českého oligarchy,
Jan Hulik
Stomatologie.
V Česku člověk neví, jedná-li se o vědu o zubních pastách nebo obor lékařský, týkající se ústrojí kousavého, tedy zubů, obojí je možné. U chirurgie je to jasné, nikoli tak už u gynekologie, jinak lékařství ženského.
Jan Hulik
Zdravý nemocný, desátý a poslední list z deníku rekonvalescenta po operaci srdce.
Zdravý nebo nemocný, to asi není ta správná otázka na závěr mého deníku rekonvalescenta po operaci srdce. Nechtěl bych totiž vypadat jako hypochondr Argon,
Jan Hulik
První den ve škole,
byl stejný jako den druhý i třetí. Dokonce se nelišil od všech následujících, protože škola pro dyslektiky vlastně neexistuje
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 86
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2088x
Můj email je dr.hulik@gmail.com