Dopis ženě, kterou by měl každý znát.

16. 12. 2018 15:00:00
Ještě nikdy jsem nepsal žádné ženě dopis tak zmaten, jako píši vážená pani dnes Vám. Vůbec nevím jak začít a jak pokračovat, ačkoli mi to jinak nedělá žádné potíže.
Ale na to psát ted Vám mi chybí náhle nejen slova, ale jak se mi zdá i odvaha. Myslím, že to ještě nikdy nikdo nezkusil , psát právě Vám, ale o to více jsem přesvědčen, že toho třeba je. Nežil jsem ve Vaší době, ale znám zemi, ve které jste žila Vy. Neznal jsem Vás, ale znám lidi, kteří znali Vás. Mluvili o Vás, ale nikdy jsem se toho moc nedozvěděl. Jako by všichni cítili dodnes jakousi bezmoc z toho, že Vám nemohli pomoci. Nemohli ? V pozdější době, když už jste tady nebyla, protože Vám a Vašim dětem vzali život se lidé ležíce před tanky snažili zabránit tomu, aby mohli jet tam, kde chtěli jejich šílení přikazovatelé, jako ve vaší době, pokračovat ve vyhlazování lidí jen proto, aby ukázali svoji moc a svůj samolibý běs na předělání světa . Vím o Vás, že jste byla šťastná a měla radost ze svých dětí. Tak jak to v rodinách Vaší podobné bývalo, protože jste se měli čeho se držet a věřili pevně tomu, čemu věřili Vaši rodiče i jejich rodiče po staletí. Nevěřili jste , že by tomu mohlo být někdy zase jinak a to, co se s Vámi nakonec stalo, patřilo přeci do bájivého vyprávění čarodějů a barbarů, kteří jak se zdálo už dávno vymřeli. Svět by přeci nic podobného, co se snad dělo ve středověku, nedopustil. Nevěděla jste, jak velký svět ve vaší době vlastně byl. Nevěděla jste, že nebyl o mnoho větší než v době středověkých králů a knížat. Nevěděla jste, ze země ve středu Evropy, ve které jsem se narodil já, byla ve Vaší době neznámou zemí pro zemi, kam mi dnes běžně jezdíme na dovolenou nebo dokonce zcela běžně pracovat. Ve Vaší době , nestálo ale za to, pro tuto neznámou malou zemi bojovat a postavit se tak už očividnému teroru, který se týkal právě Vás. Nevěřila jste stále, že by to mohlo být tak zlé, protože jste věřila tomu, že Stát Vás ochrání. Nevěděla jste, že Stát není vždy rytířem chránící bezbrané, ale dá se poměrně snadno přeměnit na aparát žoldáků a najmutých služebníků, ochotných ve skutečnosti ke všemu. A s těmi pár stovkami nesouhlasícími si umí vždy dobře poradit. Prostě je nachá zavřít nebo ubít. Právě to se stalo ve Vaší době zcela nečekaně, rychle a neslýchaně brutálně. Než se stačil kdo vzpamatovat, nesměli jste Vy, jedni z nejšlechetnějších, vůbec nic a stali se vyhnanci ve vlastní zemi, kterou jste nesměli opustit. Nejdříve Vás zneuctili, okradli a nakonec s Vámi udělali to nejhorší, co dosud nemělo obdoby. Lidé jako vy nemají prý mít právo na to žít jako ostatní. Byla to ta stále stejná obludná hra na pravdu pravdivější, tu jejich jedinou správnou vyšší mocí přikázanou. Ve Vaší době si nikdo nedokázal lehnout před jejich pekelné stroje a obětovat za svoji i Vaši svobodu a úctu k životu každého třeba i vlastní život.Tak se stalo, že z fanatiků se stali fanatici vládci a z těch fanatici zločinci. Jejich zločin kterému jste Vy, Vaše děti, Vaší rodině příbuzní a všichni na Vaší straně se kterými jste se drželi za ruce padli za obět zločinu, který byl tak obludný, že nebude nikdy nikým odčiněn a my kteří tady ted jsme i ti kteří příjdou po nás se bubeme cítit navždy vini za to, co se Vám stalo.Vážená pani.Nevěřím, že Vám tento dopis nebude doručen a že tedy je zbytečné ho psát. Kdyby tomu tak mělo být, potom by i naše životy byly zmařeny a zmarem by bylo mít i potomky, kteří by v nich pokračovali. Jistě bude tedy i Vaší snahou, aby tento dopis četli i ostatní z Vás, kteří byli jako Vy poníženi a jejich životy byly zničeny, aby věděli, že už nebude nikoho z nás i z těch, kteří přijdou po nás , kteří by na neštěstí, které Vás potkalo zapoměli. Toto neštěstí, zaviněné lidmi prý vyšší rasy, ve skutečnosti ale řádicím seskupením neúspěšných jedinců bez citu a morálky v nenávisti k Vám, povětšinou velmi v životě úspěšných a schopných. To že se k těmto psychopatům s porušenými citem a morálkou přidalo nebo jejich zločinům přihlíželo tolik do té doby normálních lidí nelze nijak odčinit. Snad pomůže jen to, podívat se v okamžiku vlastního štěstí dnešních žijících do zpětného zrcátka. Tam neuvidíme bohužel o Vánocích jen všudepřítomnou panenku Marii s Jezulátkem, která své i Vaše děti ochrańuje, protože dnes víme, že byly i jiné vánoce - ty Vaše. Tam potom vidíme Vás, jak stojíte se svými dětmi zmučeni žízní a útrapy z transportu z domova do neznáma a čekáte na trochu teplé vody, která by Vás omyla a vrátila něco z pocitu ztracené lidskosti. Místo teplé vody začal ale od shora syčet dusivý plyn. Poslední věta vedle děsivého křiku, která k Vám dolehla byl nářek Vašich dětí : ,,Maminko kam jsi nás to přivedla ,,. Ta věta zůstala asi nedopovězena !Zdá se, že Vaší smrtí a způsobu této smrtií zkončila první půlka cesty lidí k civilizaci. Začala už druhá ? Snad ano, proto Vám vážená pani dnes píši tento dopis, abych Vám řekl, jak to bylo dál. Hlavně o tom, že jsme se otroctví nakonec ubránili ale i o tom, že se musíme bránit stále dál.Ubránit se šílencům Vaší doby stálo další miliony životů neviných lidí, kteří si nepřáli jako Vy a dnes my nic jiného, než žít svůj život se vším co přinášel.Odpor proti neslýchanému a nevídanému zlu, které Vám vzalo životy vedli evropští pionýři, bez jejichž zbraní nebylo možné obrněnce zla porazit. Dnes se jim říká Američané.Začali tím, že pomáhali ostrovní zemi která se postavila po počátečním kapitulanství zlu na odpor a dokázala říci teď dost, a to i za cenu vlastní záhuby a potom dlouho sama statečně odolávala hrozivému nebezpečí. Ta ostrovní země která si říkala Velká Britanie se stala skutečně Velkou svou zásadovostí netrpět barbarství a nepříjmout falešný mír, maskující nic jiného, než odpudivé podanství. Položila tak základy k tomu, aby Vaši přeživší potomci Vám mohli vystavět pomníky nehynoucí památky a místu pokory k Vašemu utrpení. Dnes se jim říká Izraelité.Mosty pro porážku obrněných barbarů postavili svými těly miliony jiných, často zbytečně obětovaných.Dnes se jim říká Rusové.Za ostrovní statečnou zemi, která se nedala pokořit ani zlákat sladkými návrhy o rozdělení světa, bojovali i vzdalení Kanaďaná a ještš vzálenější Australané. Bojovali tedy nakonec i za tu vzdálenou neznámou zemi uprostřed Evropy, jejíž bohatá výzbroj vražednému režimu pomohla začít válku s hrozbou totálního konece civilizace.Těm všem se snažili pomoci všichni, kteří se nesmířili s porobou svých zemí a uprchli, aby se přidali bojovat po boku těch, kteří měli možnost se proti apokalypse zla postavit.Ženou kterou všichni znají je obrázek Pany Marie. Je hezké že ho máme, ale je to jen obrázek z pohádky. Pana Maria nedokázala nikoho z Vás ochránit, prozože se nestačí jenom modlit a o ochranu prosit. Proti zlu se musí bojovat od samého začátku jakmile se objeví. Vyjednávat se zlem se rovná otevírání brány do pekla odkud není návratu. Právě to se stalo Vám, a nám se stalo to, že teď nevíme, jak to odčinit. Na začátku dopisu Vám vážená pani píši, že by Vás měli všichni znát. Ano, máte ta nejkrásnější jména všech žen Evropy. Za všechny jedno moc hezké romské jméno - Aranka.Všechna ta jména budu nosit ve svém srdci dokud se nesejdeme, vedle těch pro mně nejdražších Jenny a Barunka.
Autor: Jan Hulik | neděle 16.12.2018 15:00 | karma článku: 8.25 | přečteno: 497x

Další články blogera

Jan Hulik

,,děti neberem"

,,Pane doktore moc Vás prosím, jestli by jste se mohl podívat mým dětem na zoubky,, řekla mi paní z Kaplice do telefonu. Šel jsem kolem sestřičky Elišky, když řešila problém maminky dvou a tříletého dítěte,

4.12.2023 v 9:00 | Karma článku: 20.81 | Přečteno: 876 | Diskuse

Jan Hulik

ČT-24 pátek, 06.10. Devadesátka ve 20:07 ,,O zubech a Červené Karkulce.“

Všichni známe tu pohádku. Nejsou zubaři. Nejsou už dlouho a nikdo neví proč. Je to jako s těmi černými dírami v naší galaxii nebo pánem Bohem na nebi, který je nebo není, podle toho, kdo na co věří.

9.10.2023 v 19:40 | Karma článku: 21.85 | Přečteno: 604 | Diskuse

Jan Hulik

Jindřišky punčochy

Punčochy nejsou výlučně ženská část odívání jako podprsenka, ale beze sporu jsou sexy, i když běžně k vidění jsou jen částečně. Zajímavé je, že punčochy přivedli do módy muži.

12.1.2023 v 12:42 | Karma článku: 10.83 | Přečteno: 447 | Diskuse

Jan Hulik

Potkali se u Kolína

Stalo se tak 12.12.2022 v týdeníku Respekt. Samotní tvůrci obálky jmenovaného časopisu si jistě neuvědomili, jaký se jim povedl v den vydání mnohovýznamový legrační a zároveň ironický obrázek

9.1.2023 v 14:26 | Karma článku: 11.73 | Přečteno: 398 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Mirka Pantlíková

Nešťastný pátek v UNI Hobby

Dnes je Velký pátek, jeden z největších křesťanských svátků, den utrpení Ježíš Krista. V ten den, jak praví Bible Kralická, vzal všechny hříchy na sebe a obětoval se za nás, hříšníky. To je čin v dnešní době naprosto neslýchaný...

29.3.2024 v 15:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jana Melišová

Keď človek páchá zlo, kde je Boh?

Má človek slobodnú vôľu? Môžeme sa nezávisle rozhodovať a ovplyvňovať smerovanie nášho života? Mám za sebou desať rokov práce kaplána vo väzení. Takže trochu viem, čo to robí alebo nerobí s človekom, keď sa dopustí veľkého zla.

29.3.2024 v 11:54 | Karma článku: 12.83 | Přečteno: 199 | Diskuse

Ivana Lance

USA Georgia vs. Česká Republika

Záleží na tom, jestli jste fanoušcci amerického sladkého a studeného čaje nebo českého piva. Po čem raději sáhnete vy?

28.3.2024 v 16:20 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 388 | Diskuse

Jana Melišová

Nemáte nejaké drobné?

Chcel by som si kúpiť jedlo, nepomôžete mi nejakými drobnými? Otázka, pri ktorej sa mnohí tvária, že nepočujú, prípadne od dotyčného odvracajú zrak, keďže najčastejšie sa ju pýtajú ľudia bez domova nevábneho výzoru.

28.3.2024 v 12:53 | Karma článku: 30.69 | Přečteno: 541 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 190 |
Počet článků 86 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 511

Autor se narodil dva roky po válce (té druhé) v Kolíně v rodině podnikatele, který se neskrýval se svým antikomunismem a odporem k idiotskému socialismu.Na rozdíl od většiny svých vrstevníků byl přes rádio Svobodná Evropa, které jeho otec každý den poslouchal, od útlého mládí pravdivě informován o událostech ve světě.Svého mimořádně jazykově nadaného otce si moc neužil, protože ten byl od jeho 8 let 10 let komunisty žalářován. Zcela logicky po okupaci v roce 68 autor emigroval do Německa kde vystudoval obor zubního lékařství a prožil většinu života. V Mnichově se setkává na přípravě ke studiu s Karlem Krylem, kterého několikrát navštěvuje při vysílání v rádiu a vzpomíná při tom na svého otce.Autor se charakterizuje obdivem k lidem, kteří dokázali jít vizionářsky proti proudu. Například takovým, jako je dnešní německá kancléřka Angela Merkelová.

Můj email je dr.hulik@gmail.com

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...