Stomatologie po Česku, po druhé.

Není to tak dlouho, bylo to za mého krátkého nynějšího působení v Budějovicích, když se mě jeden pacient ptal, kolik stojí to nastřelení jednoho implantátu.

Zeptal jsem se ho, jestli myslí tím nastřelením jako postřelení? Pacient upadl do rozpaků a něvědel co říci dál. Pokračoval jsem tedy tím, že nejsem sice myslivec ale vím, že u jelena to je zlá věc, zvláště když ho střela jen škrábne, protože takový jelen se už potom skolit nedá i když má paroží jako ten otáčivý sušák na věšení prádla na zahradě. To už se moje v pořadí třetí bývalá manželka Silva, která mi zase pomáhala v ordinaci, smíchy předkláněla na židli, protože jak jsem jí znal, měla ve svých veselých představách vždy něco lechtivého na paměti, jako mnoho jiných žen a ve spojení s prádlem a jelenem to muselo být s určitostí to prádlo spodní, jistěže pánské a takové to silně nesportovní. Přiznávám, že jsem co se týče třeba počítačové techniky sám velký osel a ptám se někdy na problémy, které dokáže zodpovědět dnes dítě ze druhé třídy. Ukončil jsem tedy k lítosti Silvy předávání svých vyčtených znalostí z lovu jelenů a přešel raději k tomu, že s těmi implantáty se to má podobně jako se šířením bludů mezi lidmi, týkajících se té zpropadené ještě ne zcela překonané pandemie. Ono dávat implantát mezi dva silně poškozené zuby s výplněmi zleva doprava, je jako dávat na staré auto nějakou drahou parádu. Správné je, překlenout mezeru můstkem, dnes keramickým a poškozené sousední zuby tím zároveň chránit a stabilizovat. Tak se dají zabít dvě mouchy jednou ranou, což se málokomu povede, ale pro šikovného zubaře to je hračka. Třetí moucha, kterou je možné ještě trefit, ve skutečnosti už věc zcela nemožná je to, že je toto řešení mnohem levnější, než celý implantát, který se nemusí uchytit, čímž se zmaří investované peníze. Dobře udělaný můstek žádné risiko není. A tím mohu navázat na ukončení svého blogu předchozího o bludu jiném, kdy lid pěšáků, kteří odhodil své zbraně, čekajíce na vytoužené klapačky, se lehkého srdce zbavuje svých zubů, aby nemusel už k zubaři chodit vůbec. A zubaři kteří jim v tom pomáhají mi připomínají zase domorodce Velikonočních ostrovů, kteří v nesmyslném stavění soch si vykáceli všechny stromy na svém ztraceném ostrově uprostřed oceánu, aby byli ještě ztracenější.

Nejdříve si zubaři u nás na začátku svého zoufalého boje pomáhali tím, že začali pacienty ,,bulíkovat“ o používání kapslového amalgámu, který je dražší a kvalitnější, než ten ,,po domácku“ namíchaný. To byla sice pravda, ale to pojišťovny nezohledňovaly, takže to platilo tak jako tak jako nelegální obohacování. Myslím, že to byl začátek prvního velkého oblbování národa novým režimem lásky a spravedlnosti, který se zadrhl prvně přiznanou tzv.,,blbou náladou.“ Pozor! Lid oblbovaly nikoli zubaři ale pojišťovny. ,,My vás bráníme před placením nepřiměřených honorářů“ říkaly místo toho, aby ty kasy s penězi od pacientů bránily před skutečnými tuneláři a ne před domělými, protože zubaři chtěli jen zaplatit za svoji práci a nové materialy, které byly skutečně nesrovnatelně lepší než ty staré dříve používané. Tím odřízly české pacienty hned na začátku nové cesty od moderní stomatologie. Byl to začátek cesty do pekel dnešní stomatologie, kdy pojišťovny přikyvují k hláškám mnohých zubních ordinací že: ,,Děti my neberem.“ Co k tomu, říci? Nemnoho. Stačí to, že taková země, ve které se nechce doktor učený a povolaný podívat dítěti do pusy, nepatří do Evropské Unie.

Nic nebránilo pobolševickým bafuňářům opsat všechno z Německa za trochu nižší ceny. V Německu bylo pojištění zavedeno již Bismarkem, kancléřem po prvním sjednocení Německa a potom stále zdokonalováno. Česká cesta byla jak již předpovězeno lemována rysem naší povahy okrádaných, tedy závistí. Zubařům nedáme, oni si stejně řeknou navíc. Jenže lidem žijící dlouho v socialismu, kdy vše patřilo pracujícím, tedy všechno všem, bylo nemožné vysvětlit, že vyšetření chřipky ke kterému bylo potřeba studium mediciny je trochu něco jiného než ošetření zubu ke kterému bylo potřeba to studium plus material. Postřeleného člověka na ulici dokáže vyšetřit kolemjdoucí lékař. Ošetřit a vyléčit, pokud to jde, se musí v nemocnici. Tam potom nestačí jen vědět co a jak, ale je třeba nástrojů, léků a aparátů. Bez toho by nebyla nemocnice tím čím je, ale byla by jen ošetřovnou v pralese. Psal jsem o tom už před 10 lety, když jsem přišel poprvé do Čech pracovat. Od té doby doby se nezměnilo na úhradách pojišťoven zubařům skoro vůbec nic. Co se změnilo dost radikálně je to, že dnes jsou lidé ochotni platit za všechno a to i za to, co platí pojišťovny, a ty nad tím přivírají oči. Lidem je to už jedno, protože jiné cesty není a pojišťovny to dnes tolerují a dělají, že je postihl šedý zákal. Zakázat zubařům brát připlácení ale není cesta k nápravě. To mohou v Německu, kde je každý úkon ohodnocen a přesně stanoveno, co si musí platit pacient sám.

Vzhledem k tomu, že drtivá většina zubařů byly u nás zubařky asi(70%)které chodí do důchodu dříve než muži a ženyse sice chopírádynovéhoreceptu navařeníavíce jak ochotně nové mody, ale technické novinky je moc nezajímají. Jenže po převratu zahltil stomatologii pokrok plný novinek, nové techniky a materiálů. A z USA, odkud přicházejí stále nové vlny novinek, ptotože tam stojí výplň zubu 2 500 dolarů se to dobře vynalézá. Viz. můj blog ,,Stomatologie“o slitině nikl-titan, se kterou přišli USnavi dělostřelci, nevím na co, protože zbrojaři v Americe mají na všechno peníze. A dentální firmy na tuhle slitinu čekali 20 let a hned se jí chytily, aby se jim konečně přestaly lámat jehly na perfektní číštění kořenových kanálů u zubů, protože zlomená jehla se nedá většinou odstranit, v zubu začne rezivět a zub se musel vytrhnout. Tady se řekne, no Bože, ale v Americe se z toho dají vytlouct pěkné peníze.

Ženy u nás odcházejí dříve do důchodu, novinky jak řečeno je moc nebaví a tak začalo zubařů opravdu ubývat. Ačkoli se to dalo očekávat, nikdo si toho nevšímal. Kdyby banky půjčovaly výhodněji novopečeným zubařům peníze na nové ordinace, tak by to nic nepomohlo, protože by v době, když si zubař o připlácení od pacientů nesměl nic říct, nebyl schopen za tarify pojišťoven dluh na zařízení ordinace splácet. S tarify za zubní ošetření nechtěl ale nikdo hýbat a zubaři neměli žádné loby. A ministři zdravotnictví byli proti pojišťovnám a predátorům na ně napojeným malými pány.

Na tomto místě není lepšího příkladu k nápravě než ten, který nyní uvedu i když je na první pohled velmi vzdálený. Týká se poválečného stavu v Německu. Bylo to v době když jsem se narodil. Tedy jsem to zažil i nezažil ale viděl už tisíckrát v německé televizi. Obchody byly prázdné, existoval jen černý trh, kdy se měnily né moc ošlapané boty za vajíčka mouku atd. Nebyla sice úplná bída a lidé nechodili v cárech jako židé ve varšavském goethu, protože Hitler vykrádal celou válku všechny obsazené země, ale můj příklad se týká docela něčeho jiného. Zázraku, který se přes noc stal a který by byl přes noc možný i v naší stomatologii. Je k tomu potřeba jen odvahy. A tu měl novopečený ministr hospodářství v Německu Ludvík Erhard a udělal to bez souhlasu spojenců v jimi obsazeném Německu. I Američané se nestačili divit a zírali. O natištění nové německé Marky Erhardem snad ani nevěděli. Erhard zneplatnil říšské peníze a nechal natisknout nové Marky a každý občan i občánek jich dostal v bance 20. Doslova přes noc se stal ten zázrak a tak se tomu dodnes i říká. Co se stalo ? Nic jiného než to, že práce dostala cenu, kterou si zasloužila a platilo se za ni bankovkami cennými a ne skoro bezcenými, o které už nikdo nestál. Proto se s nimi Němci při výměně za Eura tak těžko loučili. Byla to pro ně opravdu oběť pro Evropu, které Hitlerem tolik ublížili. Kdyby se zhodnotila znovu práce zubařů, tak se stane stejný zázrak. Že na to není ? To je podle mého názoru velký omyl.

Vytiskl jsem si z internetu bodový ceník úkonů v Německu. Samozřejmě ho znám. Je jednoduchý pro každého, kdo umí pár slov německy. Kdo ne tak ho to naučím. Je to méně slov než naše hymna ,, Kde domov můj.“ Já zpívat neumím ale vy ano. Hlavně označení úkonů je jednoduché jako espezetky německých aut, pro každého, kdo trochu zná německá města a ví, že Berlín začíná na B a Mnichov na M. Výplň se řekne německy Füllung. A tak je tedy F1, F2 a F3 podle velikosti jasný? V česku je to jedno. Je ale někomu jedno udělat něco bez velké námahy nebo si na tu práci udělat více času, popřípadě si vykasat i rukávy? Všecho co kupujeme je ohodnoceno tím, kolik práce v čem vězí. Jak může český stát tedy dovolit pojišťovnám práci zubaře přehlížet a podhodnocovat ji a samozřejmě tím pacientům ubližovat? Na F3 potřebuje zubař 3x tolik času než na F1, plus více materiálu, ale hlavně také matrici, což je obruč kolem zubu, protože u F3 je zub poškozen tak, že je do více stran otevřen. Na upečení dortu je také potřeba obruč a těsto se neleje jen tak do trouby. Když zubař potřebuje zjistit v jakém stavu je nerv v zubu, rentgen mu nepomůže. Musí zkusit jestli zub žije. Foukne tedy speyem na vatovou kuličku ze které se udělá malý kousek ledu a přiloží k zubu, který chce otestovat. Když sebou pacient škubne, tak zub žije. Když pacient zůstane v pohodě, tak s největší pravděpodobností je zub mrtvý, tedy není vitální. Zkouška se řekne německy Prüfung. Tenhle úkon zkoušky vitality zubu má tedy zkratku v německé stomatologii Vipr. Jasné, že jo. No a je za to 6 Euro. To je 150 Kč. V Česku se to skoro nedělá, protože za to není nic.Ale ten sprej stojí peníze a Vipr. i čas a pro zubaře je důležité to vědět. Zubaři to nezaplatit je stejné jako vzít praktickému lékaři stetoskop a říci mu, že stačí přiložit jen ucho. Jenže to by v tomto případě zubaři také nepomohlo. Není Vipr. tedy něco podobného jako ten stetoskop? Doufám, že už čtenářce/čtenáři začíná svítat, proč je u nás ta stomatologie dnes tak zfušovaná. Když se tento test vynechá, je pacient odsouzen čekat, až z bolesti začne řvát. On totiž, když se ten nerv začne hnilobou rozpadadat, tak vznikne v zubu plyn. V břiše se také vytváří někdy plyny a břicho začne tlačit. Tam je ale pomoc rychlá. Prostě řekneme zdvořile zdovolením, když nejsme sami a není u toho žena a pšoukneme si. Jenže zub si pšouknout neumí. Jakmile plynu přibývá, zub bolí čím dál tím více, až pacient řve, bolestí nespí a jde si sednout na pohotovost. Je potřeba do zubu vyvrtat jen zhora díru a nechat ho pšouknout. Jakmile to nelibě zavoní pacientovi pod nosem, tak je vyhráno a po bolesti. Pro hnilobné bakterie je kyslík jed. Když se zub nechá pár dní otevřený, tak do něj natečou sliny ve kterých je kyslík a ty hnilobné bakterie, co vyráběly ten plyn pochcípou. Za týden se zub vyčistí, vypláchne naředěnýn kysličníkem a dá se tam vložka, která pobije zbytek hnilobných bakterií, nebo dnes hned těmi novými NiTi vrtáky kanál vyčistí a zub se provizorně uzavře. To se příště za další týden zopakuje a zase asi 14 dní čeká. Když je zub v pohodě, kořen nebo kořeny se vyplní přírodní pryskyřicí, která se zobrazí na rengenu ke kontrole a zub se může krásně bílou výplní uzavřít. A kvůli téhle blbosti, které se tady špatně říká léčení zubu, potože na mrtvém zubu se nedá nic léčit, se jeden indiánský náčelník nechal podnáčelníkem jednou zastřelit. A to indiáni přece něco vydrželi, zvláště náčelníci že? No, ale neměli zubaře jako je nemají teď často Češi. Takže neměla by se vykopat ta válečná sekyrka, co v té zemi už tak dlouho rezaví? Máme před volbami. Kde jsou ti čeští Boží bojovníci? Ne pod jedno, né pod obojí, ale za všechny zuby které my tam ještě máme a za všechny co našim dětem zítra a pozítří vyrostou.

Přepočítal jsem německé body za výkony na Eura. I to je jednoduché. Víte proč? Protože co bod to 1, 05 Eura. Kdo není puntičkář, tak je to 1 Euro. Každý rok se to o jedno 01 nebo 02 zvyšuje. Teď po té pandemii z toho asi nic nebude. A víte co mi vyšlo ? Nebudete tomu věřit. Skoto nachlup tolik, kolik si lidé platí tady a méně než kolik stojí ti soukromý zubaři. U těch se platí i několikanásobně víc. U výplní je to úplně stejné 40 až 75 Euro i s injekcemi za bezboletné vrtání. Vynásobte si to 25 a máte to, co se platí bez mrknutí oka tady. Tak nebylo by lepší aby si lidi zubaře platili sami a dát na ten standart dekl? Nadstandart by se musel odůvodnit a já garantuju, že by těch nadstandartů moc nebylo, protože by s tím kvůli pár korunám bylo moc práce a to celé právě zadarmo. A potom mají Němci ještě jednu methodu na časté ,,převisy“ v účtování. Moc injekcí či jiného úkonu? Kolik je průměr v tomto úkonu v celém Německu? Aha, takže to je ojedinělý častý rampouch ze střechy té nebo jiné ordinace. Co se s tím rampouchem v tom Německu potom udělá si každý může sám domyslet. A tak já myslím, kdyby přestala ta stomatologie u nás být covbojkou z divokého západu, kdy každý zubař otvírá svou šrajtofli po svém, nebo počesku privatisuje po vzoru známých kumpánů, tak se stane ten samý Erhardův zazrak v naší stomatologii a zubní ordinace budou svítit až do večera. Pacienti by to jistě přivítali. Otázkou zůstává, co by tomu dnes říkali ti zubaři. Takže na menší bouřku si myslím, že bychom měli už zaděláno a můžeme tedy přihodit ještě trochu toho Trošky. ,,Už se poprali?“

Teď uvidíme, kolik těch Božích bojovníků nám po těch šesti stech letech v tom Táboře ještě zbylo. Když nebudou stačit, tak je doplníme piráty.

Stomatologie po česku potřetí a naposled příští týden.

Dr.Hulí[e-mail]