O Maturitě dříve a nyní
a mě strašila bídným životem bez maturity, bylo už pozdě na to otočit kormidlem.
Možná že nebylo, ale já to právě kvůli těm maturitám neudělal. Byly tři. Dvě v česku a jedna v Německu.
Dislektik, diskalkulik, kandidát na pomocnou školu a ještě mě dali o rok dříve do školy, takže teprve u obrázku obruče, kterou žene chlapec z kopce klackem mě došlo, že obrázek oválku je jakýmsi symbolem, který je částí skládanky, které se říká abeceda. Protože jsem oválek pokládal za ubohou náhražku barevného obrázku, ponořil jsem se znovu do své fantazie, která kouzlila ze všeho zajímavá propojení a obrazce a byl jsem nadále nepřítomen. Dokonce do mě bylo spolužáky a spolužačkami šťoucháno, neslyšíc svého jména, které přicházelo podivně z dálky. Já do té školy vůbec nepatřil. Snad kdyby mě tam dali o rok později, tak mohlo být mnohé jinak. Takhle jsem do páté třídy neuměl číst a těžce slabikoval. Čtení nahlas mělo sjednat nápravu. Jak já ty písmenka nenáviděl. V tu dobu už jen o rok starší bratr „polykal„ Verneovky u kterých jsem si já prohlížel jen ty perokresby.
Při vyučování jsem moc nezlobil, protože jsem se ho vlastně neúčastnil, ale o přestávkách, výletech a brigádách jsem se proslavil organizováním blbin a útěků ze školy, takže viník byl téměř vždy brzy lokalizován. Někdy jsem v tom byl i nevinně, učitelé si moc práce nedávali se zjišťováním organizátora, ale mě pýcha bránila zříci se dobrého nápadu.
Na jedné bramborové brigádě jsem byl spoluautorem blbiny pěveckého Quarteta na valníku.
Bylo to asi v osmé třídě. Kamarád co rád zpíval vylezl na valník a začal imitovat Milana Chladila s nějakou odrhovačkou. Při svačině, kterou nám přivezli z JZD, housky a buřty, jsem dal dohromady pěvecké Quarteto a složil text písně v dobré víře, že nám to sbírání brambor po té veselici půjde lépe. Už si to celé nepamatuji jen jakýsi refrén :
„Sbíráme brambory na poli, odvezme si je do školy. Dáme za ně každý kačku a sníme je po škole na loupačku!” To už byl táta zavřený a já musel k řediteli kvůli jakési sabotáži. Hájil jsem se tím, že jsme ty brambory chtěli přece zaplatit.
Byl jsem připraven na kariéru horníka, zedníka, nebo v nejlepším případě řezníka. Dnes lituji, že jsem toho řezníka nebral všemi deseti. Však mámě tehdy radili: „Tak ho do toho JZD dej, ti maj dneska plný šrajtofle a jezdí do Národního skoro zadarmo. Jenže máma nechtěla, abych dělal jednou bráchovi ostudu, on měl být doktorem, takže já mám mít alespoň tu maturitu!
Samozřejmě jsme si museli jako děti živnostníka a později nepřítele socialismu vybudovat vlastní kádrový profil. Brácha si ho budoval u zedníků a já jako kovář a zámečník. Braff si už tenkrát začal malovat ten svůj titul na stavbě do malty a já si psal latinská slovíčka na komín u výhně. Jenže brácha to dělal z čiré ctižádosti a já se jen opičil a zlobil kováře Vodičku, který při pondělku po osmém pivu před obědem lál: „Když se pondělí zmaří, týden se vydaří.
A tentokrát jsem začal tu maturitu také chtít, protože jsem byl pro komunisty ve fabrice kapitalistický spratek na převýchově a oni nenáviděli vzdělance. Začal jsem číst Masaryka aniž bych mu rozuměl, ale to už byl bratr u Hegela a Schopenhauera, aniž by jim rozuměl. Byl to takový normální mladistvý snobismus. Když jsem začal jezdit po převratu do Čech a vzal prvního stopaře, který se učil truhlářem a zajíkavě dodával, že si ale taky bude dělat maturitu, byl jsem v šoku.
Pane Bože, tak ono jim to tady zůstalo
Jan Hulik
,,děti neberem"
,,Pane doktore moc Vás prosím, jestli by jste se mohl podívat mým dětem na zoubky,, řekla mi paní z Kaplice do telefonu. Šel jsem kolem sestřičky Elišky, když řešila problém maminky dvou a tříletého dítěte,
Jan Hulik
ČT-24 pátek, 06.10. Devadesátka ve 20:07 ,,O zubech a Červené Karkulce.“
Všichni známe tu pohádku. Nejsou zubaři. Nejsou už dlouho a nikdo neví proč. Je to jako s těmi černými dírami v naší galaxii nebo pánem Bohem na nebi, který je nebo není, podle toho, kdo na co věří.
Jan Hulik
Jindřišky punčochy
Punčochy nejsou výlučně ženská část odívání jako podprsenka, ale beze sporu jsou sexy, i když běžně k vidění jsou jen částečně. Zajímavé je, že punčochy přivedli do módy muži.
Jan Hulik
Potkali se u Kolína
Stalo se tak 12.12.2022 v týdeníku Respekt. Samotní tvůrci obálky jmenovaného časopisu si jistě neuvědomili, jaký se jim povedl v den vydání mnohovýznamový legrační a zároveň ironický obrázek
Jan Hulik
Můj poslední dopis Vám
Evžene, já mluvím k Vám a zdá se, že slova má nic nezmění, v Čase našem, posledního možného zvonění.
Jan Hulik
Mimozemšťané
je jistě úsměvné, jak říkává náš president ad. akta, že bymezinámi mohli žít. A přece je to pravda a jsou jich miliony. A je také možné že nás zničí, protože se to již jednou mohlo stát.
Jan Hulik
Otevřený dopis ministru práce a sociálních věcí (MPSV) panu Ing. Marianu Jurečkovi.
Vážený pane ministře, dne 17. prosince 2021 jste se stal ministrem MPSV České Republiky. K resortu Vašeho ministerstva patří :
Jan Hulik
Otevřený dopis
svého času jsme žili ve stejném městě dost blízko vedle sebe. Já v ulici Krčínově u Západní školy. Vy v ulici jiné někde tam za Labem.
Jan Hulik
Podvodnice žaluje
Katastrofální poměry stomatologie v České Republice dospěly dnes tak daleko, že se nelékaři, vlastníci zubních ordinací, ne vždy podvodníci, potom ale jiným šmejdům podobní, mohou dnes prezentovat zoufalým českým občanům,
Jan Hulik
Dnes před volbami.
Všechno se děje dnes. Vyžehlit prádlo, dát nádobí do myčky, vyndat nádobí z myčky, dát děti spát, vyměnit pár slov s manželem a ujistit se o tom, že se nic nestane
Jan Hulik
Stomatologie po Česku, po druhé.
Není to tak dlouho, bylo to za mého krátkého nynějšího působení v Budějovicích, když se mě jeden pacient ptal, kolik stojí to nastřelení jednoho implantátu.
Jan Hulik
Stomatologie po Česku
Ti starší jako jsem já si budou jistě pamatovat na italskou komedii ,,Rozvod po italsku“ s Marcellem Mastroiannim v hlavní roli z doby, kdy rozvod v Italii nebyl možný.
Jan Hulik
Jak najít tu správnou ženu ?
Nejlepší způsob jak najít tu správnou ženu je, ji nehledat. Jinak se může stát, že hledáte houby, když nerostou, nebo chytáte ryby, když neberou.
Jan Hulik
Modlitba za Karla Gotta,
zdá se, že není co dodat. Myslím ale, že v převážně ateistickém a pochybovačném Česku něco ano. Určitě se nebudu mýlit v tom,
Jan Hulik
Spasitel.
Největším nepřítelem lidstva je jedinec, který chce toto lidstvo spasit. Je tomu opravdu tak? Není, protože ti nejvýznamnější samozvaní spasitelé lidstva byli dva.
Jan Hulik
Kapitulanti
V souvislosti se zatím generálním ústupem státních zástupců, jinak státních žalobců, týkajícího se tzv. kausy ,,Čapí hnízdo," uhozené ,,restaurace" a naprosto uhozené dotace pro velikášský architektonický výmysl českého oligarchy,
Jan Hulik
Stomatologie.
V Česku člověk neví, jedná-li se o vědu o zubních pastách nebo obor lékařský, týkající se ústrojí kousavého, tedy zubů, obojí je možné. U chirurgie je to jasné, nikoli tak už u gynekologie, jinak lékařství ženského.
Jan Hulik
Zdravý nemocný, desátý a poslední list z deníku rekonvalescenta po operaci srdce.
Zdravý nebo nemocný, to asi není ta správná otázka na závěr mého deníku rekonvalescenta po operaci srdce. Nechtěl bych totiž vypadat jako hypochondr Argon,
Jan Hulik
První den ve škole,
byl stejný jako den druhý i třetí. Dokonce se nelišil od všech následujících, protože škola pro dyslektiky vlastně neexistuje
Jan Hulik
Devátý list z deníku rekonvalescenta po operaci srdce
20.08.2019 Františkovi lázně. Nikoli každý ví, že ve Františkových lázních byla i Božena Němcová. O autorce láskyplné knížky ,,Babička,, víme, že postava Barunky v knížce je ona sama. Že předlohou Boženě
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 86
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2088x
Můj email je dr.hulik@gmail.com