Dnes před volbami.

Všechno se děje dnes. Vyžehlit prádlo, dát nádobí do myčky, vyndat nádobí z myčky, dát děti spát, vyměnit pár slov s manželem a ujistit se o tom, že se nic nestane

On usíná s vědomím, že Linda to zařídí a Linda s tím, že ho přeci nevyhodí i když svým šéfem pohrdá.

Není to blog o jednom muži a jedné ženě, ale spíše by to měl být blog o včerejšku dnešku a zítřku. Ale nežili náhodou miliony ba stamiliony lidí stále jen v dnešku? Asi je to normální a zcela přirozené. Samozřejmě jsou ale potom přirozené všechny ty války, že bude to teplo a lidi budou mít čím dále méně co pít. Blog není také o ekologii. Blog je o tom, jestli se dá žít bez pomyšlení na včera a zitra. Zdá se, že klidně. Většina z nás tak žije. Nejlépe bez toho včerejška.

Jsou jen tři možnosti jak žít. Ta třetí nám silně pokulhává. Za prvé býti naprogramovanými mravenci, kteří vnímají i výšku jako plochu, nebo ptáky, kteří vnímají lidi jako ubožáky, kteří se neumí vznést a nebo býti těmi lidmi, umět všechno, ale zapomínat na to nejdůležitější, co nikdo jiný neumí. I kráva a slon umí truchlit o své mládě a projevit empatii. Jen my lidé ale umíme mluvit. Proč mluvíme jen házením lístků do urny a to povětšinou nějak divně? Otázkou je tedy, jestli to stačí? Jak je vidět, vůbec to nestačí, když o našem osudu spolurozhodují zase Ras-putinovci! Jednoho, on to byl ale Zdeněk, jsme už tady měli. Radil taky Klémovi a nám mluvil do Mistra Jana Husa a po jeho upálení ještě do bojových chorálů Husitů. Jo, to byly časy. To jsme uměli nejen mluvit, ale i bojovně zpívat. Kdybychom to zase uměli, nečekali bychom, až to za nás řekne nějaký blbec, vykuk, nebo spasitel, za kterým se potom dáme na pochod.

Google – Jan Hulik blogy - ,,Spasitel“ ze dne 06.10.2019